Rubrika: Lidé a svět

Slavní čeští Režiséři

Naše země má řadu skvělých režisérů, pojďme si představit aspoň pár z nich.

Známým českým režisérem byl režisér Jiří Menzel. Byl i spisovatelem, hercem, narodil se v únoru 1938 a zemřel v září 2020. V šedesátých letech byl spoluzakladatelem filmové československé nové vlny. V letech 1977–1979 působil v Divadle Járy Cimrmana. Jeho první film Ostře sledované vlaky podle literární předlohy – Bohumila Hrabala – dostal Oscara za nejlepší zahraniční film. Dalším filmem, který byl nominován na Oscara je Vesničko má středisková. Spolupracoval zejména s pražskými divadly, Činoherní klub a Vinohradské divadlo. Ve svých 66. letech se oženil o 40 let mladší partnerkou a měli spolu dceru Annu Karolínu. Zemřel 5. září ve svých 82 letech na komplikaci virózy Covid 19.

Miloš Forman byl česko-americký režisér, scenárista a herec. Narodil se 18. února 1932 a zemřel 13.dubna 2018. Měl 4 děti, syny. Za normalizace legálně odešel do Spojených států.  Získal dva Oscary za nejlepší režii a to za Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus. Po smrti režiséra Miloše Formana bylo po něm pojmenováno Náměstí Miloše Formana, nacházející se na piazzettě před hotelem InterContinental na Praze 1.

Pánové Miloš Forman a Jiří Menzel proslavili českou kinematografii v mezinárodním kontextu, oba začínali v 60. Letech. Spojuje je mimořádná životnost i uvěřitelnost jejich děl. Forman rád používal neherce, kdež to Jiří Menzel zase dával přednost profesionalitě.

Čtěte více

Filmové festivaly

V ČR máme dva velké filmové festivaly. Jeden se nachází ve Zlíně a druhý mezinárodní filmový festival je v Karlových Varech. Pojďme si je jednotlivě představit.

 

 

Filmový festival ve Zlíně je určený pro děti a mládež, letos oslaví 61. Ročník, bývá v tomto nádherném městě pana Tomáše Bati, vždy na přelomu května a června. První zahájení bylo v roce 1961 dětskou kinematografií.

Návštěvnost se rok od roku zvyšuje, protože tento festival je doprovázený řadu dalšími akcemi. Kde se scházejí významné tváře šoubyznysu, herci, zpěváci, sportovci. Všude vidíte zářit dětský smích. Filmové projekce se dlouhou řadu let promítala ve Velkém kině, poslední roky se přemístili do multikina Golden Apple Cinema, na hlavní náměstí Míru a následně na Malou scénu. Hlavní cenu představuje zlatý střevíček. Pro studenty je tady také mezinárodní soutěž Zlínský pes.

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech je tady od roku 1946, letos bude v srpnu 55. Ročník. Každoročně je datum stanoveno na červenec, ale letos kvůli pandemii, je přeložen na srpen. Jedná se o největší festival u nás, a řadí se na úroveň podobným festivalům jako v Cannes, Berlíně či Benátkách. Hlavní ústředí je v hotelu Thermal.

Festival představí každoročně na 200 filmů z celého světa, pravidelně se na něm ukazují významní a slavní tvůrci. Je doprovázen širokým programem pro laickou veřejnost. Soutěžit mohou pouze filmy, které byly vyrobeny po 1. lednu předcházejícího roku a zároveň nebyly uvedeny mimo zemi svého původu. Hlavní cenou je Křišťálový glóbus.

Tuto akci navštívili hvězdy jako Richard Gere, Casey Affleck, Robert De Niro, Miloš Forman, Leonardo DiCaprio,Keira Knightley a řada dalších.

Čtěte více

Vylez z toho auta ty kundo!

Dnes obíhá internetem nové virální video. V polovině září proběhl na plzeňsku dopraviní incident jakých se denně stane tisíce. Řidič černého mercedesu s tónovanými skly agresivně předjižděl ve zužení vozovky. Jeden z řidičů na ně blikl. O několik stovek metrů dál mercedes vyblokoval auto ke krajnici. Poté se z něj vyřítil chlap s pistolí a se slovy:“vylez z auta ty kundo!“ tahal řidiče ven. Přes zapnuté pásy se to mužům nepodařilo a začali se ohánět, že jsou od policie. Byli to dva policisté v civilu z plzeňského policejního ředitelství.

Krásná ukázka arogance moci mohla být opět tiše zametena pod koberec. Jenže řidič si celý incident nahrál a ukázal později veřejnosti. Nyní se šíří facebookem a píší o něm i zpravodajské servery.

Velmi smutné na celé situaci je vyjadřování policie k celému případu. Vyšetřuje je Generální inspekce bezpečnostních sborů a informacemi zrovna neoplývá. V podstatě vše se tají. I výše o uvažovaných trestech. Ministr vnitra Chovanec se vyjádřil taktéž velmi vlážně a komentova, že oba policisté budou kázeňsky potrestáni. Lidé si ovšem žádají více.

Oslovení řidiče „vylez z auta ty kundo“ se rozhodně nesmí stát standardem českých policajtů a tito by měli být exemplárně potrestání (pokud se potvrdí, že celá situace byla tak jak je zachyceno na videu). V úvahu připadá i možnost propuštění bez nároku na náhrady. Takto agresivní chování k banálnímu incidentu se rozhodně nehodí mávání zbraní. Nejsme v Rusku. Oba policisté prý nemají žádné kázeňské prohřešky, proto k nim chce být inspekce mírná. Ale jestli je náhodou nemají proto, že je zatím nikdo nenatočil ?

Čtěte více

Maléry pana Šikuly – jak to žije v korporátu

Tento film jsem našel náhodou. V jednom motivačním  anglickém článku jsem byla zmínka o otrocké práci v korporátech a zmínkách o Office space. Filmu. Tak jsem jej brzo dostal do svého počítače. Na CSFD má jen nějakých 66%, ale zajímal. Film z roku 1999 pojednává o chodu korporace, nesmyslnosti pracovních pozic, šikany nadřízených a o otrockém způsobu práce. Peter působí jako programátor ve velké hi-tech firmě. Na starost má přepisování řádků kodů, které potenciálně mají mít rok 1999 a 2000 a mohly by v kódech způsobit error. Do práce jezdí každý den zácpou, celý den sedí ve svém vymezeném prostoru open space a poslouchá příkazy několika podobných nadřízených. Do práce jej nutí také v sobotu či neděli. Po nevydařené hypnoseanci, kdy hypnozér umře a Petera nedostane zpět. Peter zůstáne stále v částečné hypnóze a díky tomu je uvolnění a laxní ke své práci.

Komedie reálně popisuje, jak nesmyslný chod může mít korporace. Mezi nejlepší momenty patří Peterův přerod z otroka na svobodného člověka, který si z případných pracovních problémů nic nedělá. Další vtipná místa jsou vždy s managerem kanceláře. Ten papouškuje stále stejné naučené rádoby asertivní kecy o motivaci. Proti silným zaměstnancům se není schopen prosadit a slabé naopak o to více šikanuje.

Herci jsou vesměs neznámí, kromě Jennifer Aniston, která zde hraje servírku ve velmi namotivované restauraci. Postupně jí Peterův přístup ovlivní a sekne nakonec se svou prací také.
Film rozhodně stojí za shlédnutí. Myslím že si zaslouží aspon 75% a současné hodnocení neodpovídá. Větší část filmu je velmi vtipná a rozesměje. Zbytek se pak jen divíte, jak to může ve firmě fungovat (a mnohde takto skutečně funguje).

Čtěte více

Jak vrtěli ženou v 19. století

Tento snímek nás zavede na samý počátek erotické pomůcky jménem vibrátor. Nejrozšířenější erotická hračka na světě vznikala koncem 19.století. Tehdy lékaři léčili ženskou nemoc zvanou histeria pomocí stimulace klitorisu a uvolňování rozkoše ženám. Nenazývali to ženský orgasmus jako dnes. Ten nebyl považován jako existující. Histeria byl definována jako nemoc projevující se nechutenstvím, nervozitou, smutkem, pláčem, depresí, zkrátka veškerými psychologicky negativním chováním u žen (ale jde o běžné chování, které čas od času postihne každého). Lékaři zjistili, že třenim klitorisu se ženě navodí příjemný pocit blaha a symptomy nemoci odezní.

Lékařský postup byl jednoduchý. Drahou proceduru stimulace pomocí prstů dělali zejména bohatým dámám. Dámy dosáhly orgasmu a odcházely spokojené. A za čas přišly zase a opět zaplatily velké peníze. Pro lékaře to byl výhodný obchod. Nicméně hledali způsob stimulace, který by nebyl tak fyzicky náročný. A o tom pojednává film Vrtěti ženou. Na ČSFD má sice jen 72%, ale já hodnotím více (řekněme 80%). Jedná se v podstatě o historický snímek. Jsem příznivcem vibrátorů, takže by lidé měli znát příběh, dle kterého vibrátory vznikly. Není to pouze tento film. Ten pojednává o samém počátku výroby vibrátoru. Ale vývoj této sexuální hračky měl svůj děj i ve 20. století. Trvalo to až do 80. let, než byl běžnou veřejností vibrátor přijat jako regulérní sexuální pomůcka. Více informací na téma vibrátor naleznete na odkazu na stránkách dr. Králové, česko-německé sexuoložky.

 

Film je samozřejmě trochu upravená historie. Je zde milostná zápletka, která ve skutečnosti zřejmě nebyla. Ale jádro filmu je pravdivé. Mladý lékař Granville se snaží ve viktroiánské anglii prosadit nové léčebné metody. Větišna nemocnic totiž stále léči pomocí pijavic a pouštění žilou a ignorují nejnovější lékařské vědecké poznatky. Po vyhození z takovéto nemocnice získá místo u doktora Dalrympley, který se snaží léčit ženskou histerii moderní metodou. A to stimulací klitorisu. Společně s Granvillem vyrobí přístroj poháněný ze začátku parou (později elektřinou), který nahradí práci prsty. Přístroj je podobný fénu a dráždící prvky tvoří tvrdé peří.  Nejde o nic jiného, než prapředek vibrátoru. Ten vibrátor, který dnes má téměř 50% žen. Po aplikování metody se ženám „zázračně“ uleví a mají pocity štěstí. Po rozkřiknutí o nové metodě úlevy je ordinace doslova nacpaná ženami, které hysterií trpí a chtějí jejich léčbu.
Více nebudu prozrazovat. Film je vtipný, má spád a dovíte se něco o historii erotické pomůcky vibrátor. Všichni fanoušci sexu by měli tento film vidět. Čím vším si jejich oblíbený postelový erotický pomocník musel projít, než dosáhl svého čestného postavení v českých ložnicích.

Čtěte více

Vnímání filmů divákem v posledních letech

Možná to začínáte pociťovat i na sobě. Ale sami si položte otázku, kterých posledních 5 filmů jste v poslední době viděli. Zkuste je vyjmenovat a vzpomenout si, o čem byly. Stručný jejich obsah. Garantuju vám, že pokud tuto otázku položíte svým kamarádům, nedokážou odpovědět. Prostě si vzpomenou na jeden či dva. To je typický problém dnešní doby. Informace nevstřebáváme. Jen pohlcujeme a ihned vylučujeme.

Zkusím to sám na sebe. Rozvzpomenout si na posledních pět filmů, které jsem si pustil. Po pravdě, vzpomínám si na tři, za posledních asi 14 dní. Určitě jsem jich viděl více, ale ty jsou bohužel již vyloučeny. Mimochodem, jsou to filmy Stážista (starý Robert DeNiro v roli asistenta mladé internetové podnikatelky a majitelky velké módního eshopu), Každý milión dobrý (Podnikatelka Jiřina Bohdalová po úrazu začne rozdávat své milióny a její rodina se jí snaží soudně prohlásit za nesvéprávnou) a Co jsme komu udělali (otec postupně vdává své čtyři dcery a imigranty a černocha a dochází mu trpělivost, že si své zetě představoval jinak. Viděl jsem jistě i nějaké další, ale prostě si nemůžu vzpomenout.

návštěvníci kina jen pasivně přijímají

Trochu lépe na tom člověk je s návštěvami kina. Naposled jsem viděla poslední Avengares, ale absolutně nevím, o čem to bylo. Potom si pamatuji Dead Pool a také Ant Men. Nicméně všechno jsou to filmy, které člověk nutně nemusí vidět dvakrát. Je to naprosto přesně odrazem současné doby. Mezi lidi západního světa se chrlí stovky filmů ročně, víceméně braky, které si pustíte a zapomenete, protože se na vás chrlí další. Oscarové filmy dnes jsou taktéž zcela mimo mísu. I jako fanoušek filmů si zrovna teď nevzpomenu na žádný z posledního ročníku. Prostě je toho moc. Mohu to porovnat například s vědou. Dnes existují desetitisíce věděckých časopisů. Do většiny z nich bez problémů zapublikujete. Většinou se jedná o odpad, protože každý blbec, který umí anglicky by tam mohl napsat něco o svém výzkumu. Celá ta naše moderní doba je zahlcena informacemi, které jsou ovšem k ničemu. A bohužel, na to doplácí i filmy, které už ani pořádně nevnímáme. U filmů je to i snadnou dostupností. Jednoduše jej stáhneme a rovnou pošleme do naší velkoplošné televize. Kdysi jste aspoň museli sehnat DVD, s obalem, obrázkem. Otevřít a vsunout disk do přehrávače. Takto jste si zapamatovali název. Dnes už si ani název nezapamatujete. V dnešní době více než jindy platí „lehce nabyl, lehce pozbyl“.

Čtěte více