Rubrika: Filmy a kultura

První filmy za republiky

Zdá se to už strašně dlouho, ale pojďme si připomenout úplné začátky filmové práce u nás. První filmy promítali bratři Lumièrové v roce 1895, pouze dokumentární (příjezd lokomotivy na nádraží) a viděli v tom pouťovou atrakci. Následně pan Georges Méliès, naučil film vyprávět příběhy. Časem se film stal velmi oblíbený, zejména grotesky, kdy hlavním představitelem byl Charlie Chaplin. V americké Los Angeles, vznikala a rozrůstala se filmová studia „továrny na sny“.

Prvním filmovým záznamem pořízeným na území Česka byl americký film The Horitz Passion Play z roku 1897 věnovaný pašijovým hrám. Prvním režisérem a kameramanem byl Jan Kříženecký, který od roku 1898 natáčel krátké dokumenty.

První československý barevný film měl u nás premiéru v roce 1947, byl to barevný hraný snímek od Jana Roháče z Dubé, režisér Vladimír Borský. Natáčelo se na Barandowské pláni. Chvíli to ale trvalo, než se začal hrát barevný film, jelikož materiál byl velmi drahý. Pečlivě se vybírala témata a náměty, režiséři měli nelehký úkol.  Následovali další filmy, ale šlo to pomalu, barva byla velice drahá. Barevné snímky začaly převažovat nad černobílými až v 70.letech.

Mezi nejslavnější filmy z 50. let patří: Cesta do pravěku, Dobrý voják Švejk, Císařův pekař – Pekařův císař, Princezna se zlatou hvězdou, Vynález zkázy,…

V 60.-70. letech odešla řada významných českých režisérů do zahraničí na reakci na okupaci Československa. Na několik let se musel odmlčet i Jiří Menzel, Věra Chytilová, Miloš Forman odešel do Spojených států již v roce 1967. Po Sametové revoluci v roce 1989 došlo k privatizaci filmu. Prvním filmem vyrobeným byl Tankový prapor.

Čtěte více

Nejoblíbenější dětské animované filmy

Chtěli byste shlédnout s dětmi nějaký dobrý animovaný film? Kina jsou zavřená a v dnešní době pandemie trávíme u televizních obrazovek více času než kdy jindy a proto Vám nabízíme pár tipů, jak zabavit Vaše děti a mít chvíli čas třeba na relaxování nebo jen na přečtení vaší oblíbené knihy. Tady jsou:

  1. Shrek – film je doprovázen vtipnými dialogy a písničkami. Hlavní postavou je zelený obr jménem Shrek, který je samotář a smrdí, ale i přesto mu osud nachystá princeznu a půl králoství, kdy mu k tomu všemu dopomůže oslík.
  2. COCO – je to o mladém chlapci, který žije v Mexiku a jeho snem je stát se hudebníkem, ale v jeho rodině je hudba zakázaná. Chlapec odhalí rodinné tajemství a dozví se proč. Film byl oceněn Oscarem.


     

  3. Hledá se Nemo – je nádherný film odehrávající se v oceánu, kde hlavní postavou je ryba Nemo, který je unesen, pátrá po něm jeho tatínek a kamarádi. Snímek dostal Oscara za nejlepší film.
  4. Lilo a Stitch – Je to o malé holčičce, která adoptuje ošklivého pejska, který je ovšem hledaný mimozemšťan.
  5. Na vlásku – je animovaná hudební komedie, doprovázená efekty. Popisuje příběh princezny Lociky s dlouhými zlatavými vlasy, která je unesena z hradu svých rodičů jako dítě a zamčena ve věži. Touží po dobrodružství a lásce.
  6. Ledové Králoství – je o princezně Anně, která se vydá na velkolepou výpravu v doprovodu horala Kristoffa a věrného soba Svena, aby nalezla svou milovanou sestru Elzu. Pohádka je doprovázena písněmi a moc pěkně je zpracována.
Čtěte více

Filmové festivaly

V ČR máme dva velké filmové festivaly. Jeden se nachází ve Zlíně a druhý mezinárodní filmový festival je v Karlových Varech. Pojďme si je jednotlivě představit.

 

 

Filmový festival ve Zlíně je určený pro děti a mládež, letos oslaví 61. Ročník, bývá v tomto nádherném městě pana Tomáše Bati, vždy na přelomu května a června. První zahájení bylo v roce 1961 dětskou kinematografií.

Návštěvnost se rok od roku zvyšuje, protože tento festival je doprovázený řadu dalšími akcemi. Kde se scházejí významné tváře šoubyznysu, herci, zpěváci, sportovci. Všude vidíte zářit dětský smích. Filmové projekce se dlouhou řadu let promítala ve Velkém kině, poslední roky se přemístili do multikina Golden Apple Cinema, na hlavní náměstí Míru a následně na Malou scénu. Hlavní cenu představuje zlatý střevíček. Pro studenty je tady také mezinárodní soutěž Zlínský pes.

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech je tady od roku 1946, letos bude v srpnu 55. Ročník. Každoročně je datum stanoveno na červenec, ale letos kvůli pandemii, je přeložen na srpen. Jedná se o největší festival u nás, a řadí se na úroveň podobným festivalům jako v Cannes, Berlíně či Benátkách. Hlavní ústředí je v hotelu Thermal.

Festival představí každoročně na 200 filmů z celého světa, pravidelně se na něm ukazují významní a slavní tvůrci. Je doprovázen širokým programem pro laickou veřejnost. Soutěžit mohou pouze filmy, které byly vyrobeny po 1. lednu předcházejícího roku a zároveň nebyly uvedeny mimo zemi svého původu. Hlavní cenou je Křišťálový glóbus.

Tuto akci navštívili hvězdy jako Richard Gere, Casey Affleck, Robert De Niro, Miloš Forman, Leonardo DiCaprio,Keira Knightley a řada dalších.

Čtěte více

Nejoblíbenější Herci ČR a světa

V dnešní době pandemie Covid 19, většina lidí tráví svůj volný čas doma u televizních obrazovek, než když jsme byli zvyklí před rokem. Televizní kanály nabízí řady různých programů, ať už o přírodě, hudbě, politice, o vaření, sportovní kanály či seriály, filmy, nebo taky zábavné, dětské pořady, přírodopisné a jiné.

Asi každý z nás má svého oblíbeného herce či herečku, ať už u nás či ve světě. Chtěli bychom Vám představit žebříček 3 oblíbených herců v České republice a následně ve světě.

 

Neoblíbenější čeští herci

1. Ondřej Vetchý zazářil ve spousty filmů, nejznámější však je Příběh Kmotra, Tmavomodrý svět a seriál Okresní přebor,

2. Ivan Trojan je hereckou osobností Dejvického divadla a zahrál si v Samotářích, Anděl Páně, Šarlatán, Jedna ruka netleská nebo seriál Četnické humoresky.

3. Karel Roden pochází z herecké rodiny a měli jsme možnost ho vidět v Masarykovi, Lidice, Bathory, Habermannův mlýn, Skleněný pokoj a jiné.

Neoblíbenější světoví herci

Mezi světové herce patří:

1. Johnny Depp vždycky byl především oblíbený u ženského publika a měli jste možnost shlédnout ho ve filmech Střihoruký Edward, Piráti z Karibiku, Alenka v říši divů, Osamělý jezdec a jiné,

2. Bruce Willis – hrál ve Smrtonostné pasti, Vyvolený, Skleněný a kdysi dávno taky v Měsíčním svitu.

3. Tom Hanks, který byl oceněn samou řadou cen a mezi jeho filmy patří Trosečník, Forrest Gump, Zelená Míle, Šifra mistra Leonarda.

Čtěte více

Tři dny do začátku Zaklínače

Skončil Harry Potter, Hobit, Game of Thrones a není se na co dívat. Jako fanoušek fantasy čekám na každé převedení oblíbené knihy na filmové plátno. Proto zpráva že Netflix točí Zaklínače ve mě vzbudila úžas. Byl jsem skeptický, ale když jsem slyšel, že se na natáčení podílejí i Poláci, hodil jsem se do klidu. Pro polské fanoušky je to totiž fenomén a nedopustili aby vznikl paskvil (i když už v minulosti jeden ne příliš povedený seriál vznikl).

Původně byl v plánu jen jeden film, ale jeden šéfů Netflix,  Kelly Luegenbiehl, rozhodl, že není možné tak rozsáhlou knižní sérii vložit do jednoho filmu. A díkybohu měl pravdu. Sapkowski se nakonec na tvorbě nepodílel, ale aspoň měl trošku dohled jako příležitostný konzultant – několikrát se s týmem režie setkal.

Výroba celé první série trvala méně než rok. Točilo se hlavně ve východní Evropě (Maďarsko, Polsko), Kanárských ostrovech nebo Islandu. Kolem natáčení vznikl až hype. Spoustu neověřených informací kolovaly po internetu, tipování herců (když ještě role nebyly veřejně obsazeny), zprávy že tam a tam byl viděn natáčecí štáb. Vlna kritiky se snesla po oznámení na obsazení rolí. Supermanovi nemohli mnozí přijít na jméno. Yennefer je příliš mladá a Ciri moc ošklivá, dryády moc mulatské apod. Nekonečné diskuze na fanouškovských webech.

V dubnu 2019 konečně vypustili první teaser k seriálu, který strhl další vlnu diskusí, kritiky a nepříliš chvály. Hype rostl. Následovaly dva trailery, které ukazovaly vždy něco nového. A s každou další informací se kritika zlepšovala. K trailerům vypustil Netflix i krátké medailonky hlavních postav, kde opět byly nové seriálové ukázky. Díky tomuto chytrému postupu se na Zaklínače těší snad všichni a sledovanost bude opravdu vysoká. A Netflix jistě eviduje nevídané vysoké číslo nových registrovaných uživatelů.

Velkou zajímavostí je, že celá série bude pro Netflix spuštěna na jednou. Takže se v pátek 20. prosince amerického času můžete přes noc podívat na všechny díly za sebou. Prostě paráda a neuvěřitelný public relations kousek. Navíc poslední třetí trailer vypuštěný pět dní před zpřístupněním série.

Těšme se, tohle bude asi pecka!

Čtěte více

GoT: neskutečně slabá 7. season

Patříte mezi fanoušky Game of Thrones ? Tak jistě sledujete sedmou sérii. GoT je klasika, která již několik let výsílá uspěšně HBO. První tři série musely nadchnout každého. Ať už jste četli či nečetli ságu. Děj více méně kopíruje obsah knih. Po třetí sérii, kdy polovina postav přišla o život jsme si všichni říkali, o čem může sakra být další děj? Vždyť už nikdo nezůstal. Přesto série čtyři až šest byly nápadité a vyvinuly se postavy, které v prvních sériích hrály druhé housle. Na konci šestky nám tedy zůstaly několik znepřátelených velkých stran a rozjeté bohaté charaktery postav (viz. např. Arya Stark, Cersei, Jon Snow, atd.). A všichni začali s napětím očekávat sedmičku.

 

První zprávy byly, že autor ságy rychle dopisuje nové díly, aby nátačení jelo dle knihy. Poté se verze upravila, že autor píše pouze scénář pro děj seriálu a knihy dopsat nestihne. Poslední verze říká, že autor je u seriálu jako poradce. Fajn, takže děj se bude vyvíjet již bez předlohy. Toho jsem se obával hodně. A jak se později ukázalo, oprávněně.
Na rozdíl od minulých sérií jsem si dal čas, a trpělivě čekal až se odehrají. S tím, že se podívám na všechny v krátkém čase. První díl na mě působil velice vlažně, jako takový návrat k hlavním hrdinům a nastínění situace. Dvojku a Trojku jsem si pustil za sebou. A celkem jsem se nudil a chvílema odbíhal číst na ihned. Dva díly sledujete, jak se děj moc nehýbe dopředu, jak armáda Cersei, která přišla o všechno, tak všechny drtí. Zvláštní přesuny armád, kdy urazí několik tisíc mil v jednom dílu a jinde se děj pohne sotva o pár dní. A to nemluvím o armádě mrtvých, kteří snad pochodují šnečí rychlostí, páč nejsou ještě ani u velké zdi.

Chaos a umělá výplň seriálu je hmatatelný. Je na první pohled vidět, že chybí jasná předloha a neexistuje konec ságy. Takových seriálů už tu bylo několik a nikdy to nedopadlo dobře. Viz. např. Lost, sedm sérií a skončilo to totální fraškou, až sračkou bez vysvětlení. A trochu se obávám, že GoT dopadne podobně. V podstatě mi začíná být jedno kdo vyhraje a asi nás nečeká žádné překvapení. Ale doufat musíme. Od toho jsme fanoušci.

Čtěte více

Maléry pana Šikuly – jak to žije v korporátu

Tento film jsem našel náhodou. V jednom motivačním  anglickém článku jsem byla zmínka o otrocké práci v korporátech a zmínkách o Office space. Filmu. Tak jsem jej brzo dostal do svého počítače. Na CSFD má jen nějakých 66%, ale zajímal. Film z roku 1999 pojednává o chodu korporace, nesmyslnosti pracovních pozic, šikany nadřízených a o otrockém způsobu práce. Peter působí jako programátor ve velké hi-tech firmě. Na starost má přepisování řádků kodů, které potenciálně mají mít rok 1999 a 2000 a mohly by v kódech způsobit error. Do práce jezdí každý den zácpou, celý den sedí ve svém vymezeném prostoru open space a poslouchá příkazy několika podobných nadřízených. Do práce jej nutí také v sobotu či neděli. Po nevydařené hypnoseanci, kdy hypnozér umře a Petera nedostane zpět. Peter zůstáne stále v částečné hypnóze a díky tomu je uvolnění a laxní ke své práci.

Komedie reálně popisuje, jak nesmyslný chod může mít korporace. Mezi nejlepší momenty patří Peterův přerod z otroka na svobodného člověka, který si z případných pracovních problémů nic nedělá. Další vtipná místa jsou vždy s managerem kanceláře. Ten papouškuje stále stejné naučené rádoby asertivní kecy o motivaci. Proti silným zaměstnancům se není schopen prosadit a slabé naopak o to více šikanuje.

Herci jsou vesměs neznámí, kromě Jennifer Aniston, která zde hraje servírku ve velmi namotivované restauraci. Postupně jí Peterův přístup ovlivní a sekne nakonec se svou prací také.
Film rozhodně stojí za shlédnutí. Myslím že si zaslouží aspon 75% a současné hodnocení neodpovídá. Větší část filmu je velmi vtipná a rozesměje. Zbytek se pak jen divíte, jak to může ve firmě fungovat (a mnohde takto skutečně funguje).

Čtěte více

Jak vrtěli ženou v 19. století

Tento snímek nás zavede na samý počátek erotické pomůcky jménem vibrátor. Nejrozšířenější erotická hračka na světě vznikala koncem 19.století. Tehdy lékaři léčili ženskou nemoc zvanou histeria pomocí stimulace klitorisu a uvolňování rozkoše ženám. Nenazývali to ženský orgasmus jako dnes. Ten nebyl považován jako existující. Histeria byl definována jako nemoc projevující se nechutenstvím, nervozitou, smutkem, pláčem, depresí, zkrátka veškerými psychologicky negativním chováním u žen (ale jde o běžné chování, které čas od času postihne každého). Lékaři zjistili, že třenim klitorisu se ženě navodí příjemný pocit blaha a symptomy nemoci odezní.

Lékařský postup byl jednoduchý. Drahou proceduru stimulace pomocí prstů dělali zejména bohatým dámám. Dámy dosáhly orgasmu a odcházely spokojené. A za čas přišly zase a opět zaplatily velké peníze. Pro lékaře to byl výhodný obchod. Nicméně hledali způsob stimulace, který by nebyl tak fyzicky náročný. A o tom pojednává film Vrtěti ženou. Na ČSFD má sice jen 72%, ale já hodnotím více (řekněme 80%). Jedná se v podstatě o historický snímek. Jsem příznivcem vibrátorů, takže by lidé měli znát příběh, dle kterého vibrátory vznikly. Není to pouze tento film. Ten pojednává o samém počátku výroby vibrátoru. Ale vývoj této sexuální hračky měl svůj děj i ve 20. století. Trvalo to až do 80. let, než byl běžnou veřejností vibrátor přijat jako regulérní sexuální pomůcka. Více informací na téma vibrátor naleznete na odkazu na stránkách dr. Králové, česko-německé sexuoložky.

 

Film je samozřejmě trochu upravená historie. Je zde milostná zápletka, která ve skutečnosti zřejmě nebyla. Ale jádro filmu je pravdivé. Mladý lékař Granville se snaží ve viktroiánské anglii prosadit nové léčebné metody. Větišna nemocnic totiž stále léči pomocí pijavic a pouštění žilou a ignorují nejnovější lékařské vědecké poznatky. Po vyhození z takovéto nemocnice získá místo u doktora Dalrympley, který se snaží léčit ženskou histerii moderní metodou. A to stimulací klitorisu. Společně s Granvillem vyrobí přístroj poháněný ze začátku parou (později elektřinou), který nahradí práci prsty. Přístroj je podobný fénu a dráždící prvky tvoří tvrdé peří.  Nejde o nic jiného, než prapředek vibrátoru. Ten vibrátor, který dnes má téměř 50% žen. Po aplikování metody se ženám „zázračně“ uleví a mají pocity štěstí. Po rozkřiknutí o nové metodě úlevy je ordinace doslova nacpaná ženami, které hysterií trpí a chtějí jejich léčbu.
Více nebudu prozrazovat. Film je vtipný, má spád a dovíte se něco o historii erotické pomůcky vibrátor. Všichni fanoušci sexu by měli tento film vidět. Čím vším si jejich oblíbený postelový erotický pomocník musel projít, než dosáhl svého čestného postavení v českých ložnicích.

Čtěte více

Starý dobrý přítel Monk

S radostí se dívám na starší seriály, hlavně detektivky, které měly kdysi asi lepší všechno. S oblibou vzpomínám a v televizi se občas náhodně podívám třeba na Colombo, Hercule Poirot, Big Ben nebo Cold Case. V posledním měsíci jsem začal sjíždět populární sérii Můj přítel Monk, která šla v českých televizích poprvé někdy v roce 2003 nebo tak.

Příběh geniálního detektiva který po vraždě své manželky musel opustit policejní sbor kvůli mnoha fóbiím a zvykům. Něco jako Rayman detektiv. Děj se odehrává v San Franciscu, pět let po vraždě manželky Trudy. Monk dochází pravidelně na terapii  k psychologovi, nicméně bez milované Trudy se jeho fóbie spíše zhoršují. Bývalí kolegové mu nabídnou funkci policejního konzultanta, který by jim pomáhal řešit složitější případy. Monk si najímá i pečovatelku, svéraznou Sheronu. Monk s ní po boku řeší jeden případ za druhým.

Co je na seriálu tak zábavné ?

Všichni milujeme Monkovy fóbie. Má 212 fóbii. Kromě klasických jako strach z uzavřených prostor, letadel, výšek je to celá řada exotických fóbií z kterými se postupně sezanmujeme. Například strach z ledovců, mléka, foukací harmoniky, berušek. V každém díle se nějaká z nich objeví a Monk jí musí aspoň částečně přemoci aby dopadl zločince. Nejvíce vtipné jsou situace s podávaním rukou, kdy ihned po podání ruky musí ubrouskem otřít. To jej dostává do vtipných situací, když si třeba podá ruku s černochem  a pak si ji ihned otírá.

Monkovo oblečení

Srandovní je i jeho oblečení, které je stále stejné. Má sadu stejných obleků, kalhot, košil a bot. Ty nemění nikdy v průběhu seriálu. Košili má vždy poctivě zapnutou až ke krku. Musí být také žehlena určitým jeho způsobem a všechny stehy knoflíků musí být stejné (pamatujete scénu s čistírnou kdy mu přišili knoflík jinak než ostatní).

Na pozadí běžných případů se odehrává ještě pátrání po vrahovi jeho ženy. Ta byla jako reportérka zřejmě zapletena do nějakého případu a někdo ji nastrčil do auta bombu. Tento jediný případ v kariéře Monk zatím nevyřešil. Téměř v každé sérii se však posune o kousek dále. V televizi jsem Monka sledoval ale neviděl jsem všechny série a díly. Teď se dívám postupně a jsem velmi zvědav, jestli to nějak rozumně skončí a vrah Trudy bude nakonec geniálním detektivem odhalen.

Čtěte více

Staré dobré české filmy

Ještě jednou navážu na jeden z minulých článků. A to je schopnost pamatovat si děj, pro současného diváka. S tím souvisí i současná česká filmová tvorba. Jste schopni vyjmenovat aspoň 5 českých filmů vyrobených za posledních 5 let ? Osobně si myslím, že nejste. A kolik vysypete starých českých filmů ?
Jedním z důvodů je samozřejmě to, že filmů se na vás valí celá hromada ze všech stran. Kdo si to má pamatovat. Druhý důvod je ten, že nové české filmy jsou víceméně na úrovní vulgárně nazvaného průjmu. Ale zase, k tíži starších filmů, pamatujete si je tak dobře, protože už byly v televizi stokrát a více. Máte je zkrátka více v hlavě.

Nicméně nové filmy netřeba obhajovat. Z těch které jsem viděl a stály za pendrek je například Instalatér z Tuchlovic, Život je život, padesátka, Jak se krotí krokodýli, Vybíjená, Bony a Klid 2, Dědictví 2, Zakázané uvolnění, Martin a Venuše, Babovřesky, Kameňák, Křídla Vánoc a další. Na všechny uvedené filmy se asi dodíváte. Vyloženě katastrofy to nejsou (až na zoufalé rádobykomedie Kameňák a Babovřesky, to je skutečně odpad). Ale asi z nich druhý den nebudete vědět nic. A už si je nikdy znova nepustíte. Za posledních pět let ale vzniklo i několik kvalitních filmů, na které si vzpomínám a rád je uvidím i podruhé. Třeba Příběh kmotra, Fair Play, Kobry a užovky, Gangster Ka, Teorie Tygra, Masaryk, Lída Baarová nebo Každý milión dobrý, Učitelka. Možná je jich více, ale tyhle se mi vryly do paměti. Každý z nich stojí za shlédnutí.

Ve srovnání se starými českými filmy – osmdesátá a devadesátá léta však i tyto lepší české výtvory nestojí za nic. Takových dvacet třicet filmů znají všichni. Uvedu jen pět ať zbytečně nerozvířím vody. Pelíšky, Kolja, Slunce Seno xxx (znají všichni), Dědictví, Kamarád do deště apod. Tyto známe všichni. I když se nám nemusí úplně líbit, tak se na ně v televizi v podstatě vždycky podíváme.
Tato situace se však bude rychle měnit. Staré filmy z dob komunismu, nebo divokých devadesátek jsou pro dnešní dvacátníky jako z archivu. My si tu dobu aspoň zhruba pamatujeme, ale pro mladé to je historie. Už dávno odbytá. A tak, mladí lidé si nepamatují filmy žádné. Ti mají nové hrdiny doby. Youtubery. O nich zase někdy příště.

Čtěte více