V minulém článku jsem vysvětloval, proč si tak málo pamatujeme z filmů, které vidíme. Důvodem je příliš mnoho nových filmů a jejich počet. Před 50-60 lety lidé obvykle neměli televizi a chodili do kina. Ale ne každý den. Třeba jednou dvakrát za měsíc. To je zřejmé, že si pak mnohem lépe pamatovali děj a dojmy z filmu. Problém dnešní doby je, že se chrlí každý den několik filmů. A kvalita postupně klesá. Chrlí se neskutečné množství balastu.
Zrovna nám skončila divadelní sezóna (máme předplatné na činohru, muzikály a opery) a tak je zase správná doba zajít čas od času do kina na nějaký trhák. Kouknul jsem se do programu a co vidím. Nic. Skutečně mě nic na první pohled nezaujalo. Všechno to budou povrchní filmy s hodnocením kolem 60-70%.
V prvé řadě na mě houkly nějaké kreslené filmy. Příšerky pod hladinou. Už letákový obrázek mě teda nezaujal. I kdybych měl dítě, tak jej na takovou ptákovinu nevezmu. Dnešní filmy mají velkou nevýhodou v internetu, kde se prakticky ihned po uvedení objeví hodnocení návštěníků (např. csfd.cz), které sice často neodpovídá oficiálním kritikám, ale v tom množství hodnotících je to údaje více než vypovídající. Příšerky mají 45%, což je hodně slabé.
Další na vás blikne německá komedie Rande na slepo. Postupně oslepující dívka se nechce vzdát svého snu pracovat v luxusním hotelu. I přes svůj handicap tam nakonec nastoupí. Fílm má hezkých 79% což určitě stojí za zhlédnutí. Nicméně jít na toto do kina je asi ztráta času, pokud nechcete vzít na komedii svého partnera a brát to jako rande.
A třešničkou na dortu je Vetřelec: Covenant. Bůhví který vetřelec v řadě si sice hraje na další díl vetřelce, nicméně ve skutečnosti je to volné pokračování Promethea. Průměrných 66% asi nestojí za návštěvu. Nicméně vidíte, že tento film je natočen pouze z cílem vytřískat nějaké prachy na návštěvnících – fanoušcích vetřelecké ságy. Rychle než se rozkřikne, že to nestojí za nic.
Vzpomeňme ještě dva pokusy. Dětská komedie Špunti na vodě, která se snaží oživit téma nesmrtelné S tebou mě baví svět. Snímek to není úplně špatný. Na CSFD si vysloužil 70% což na český film je pěkné. S dětma bych na to šel. Ale jinak si i tento skvost nechám ujít. Poslední co se bude hrát v posledních dnech je Zahradnictví: rodinný přítel. Vyrábět filmy zasazené do doby první republiky jsou osvědčenou taktikou, aby film aspoň vydělal na sebe. Jedná se ovšem o dosti plytký příběh. Filmaři mají ambice a stvořili hned tři díly. Vsází na známé herce (třeba Ondřej Sokol, kterého teď „maly česky“ obdivuje za moderování stupidní Moje tvář má známý hlas). Ale nic nepomohlo, snímek má průměrných 60% a navazuje tak na Lídu Baarovou (která mě osobně se docela líbila) a Masaryk, který má podstatně vyšší hodnocení.