Archiv pro den: 6.8.2017

Maléry pana Šikuly – jak to žije v korporátu

Tento film jsem našel náhodou. V jednom motivačním  anglickém článku jsem byla zmínka o otrocké práci v korporátech a zmínkách o Office space. Filmu. Tak jsem jej brzo dostal do svého počítače. Na CSFD má jen nějakých 66%, ale zajímal. Film z roku 1999 pojednává o chodu korporace, nesmyslnosti pracovních pozic, šikany nadřízených a o otrockém způsobu práce. Peter působí jako programátor ve velké hi-tech firmě. Na starost má přepisování řádků kodů, které potenciálně mají mít rok 1999 a 2000 a mohly by v kódech způsobit error. Do práce jezdí každý den zácpou, celý den sedí ve svém vymezeném prostoru open space a poslouchá příkazy několika podobných nadřízených. Do práce jej nutí také v sobotu či neděli. Po nevydařené hypnoseanci, kdy hypnozér umře a Petera nedostane zpět. Peter zůstáne stále v částečné hypnóze a díky tomu je uvolnění a laxní ke své práci.

Komedie reálně popisuje, jak nesmyslný chod může mít korporace. Mezi nejlepší momenty patří Peterův přerod z otroka na svobodného člověka, který si z případných pracovních problémů nic nedělá. Další vtipná místa jsou vždy s managerem kanceláře. Ten papouškuje stále stejné naučené rádoby asertivní kecy o motivaci. Proti silným zaměstnancům se není schopen prosadit a slabé naopak o to více šikanuje.

Herci jsou vesměs neznámí, kromě Jennifer Aniston, která zde hraje servírku ve velmi namotivované restauraci. Postupně jí Peterův přístup ovlivní a sekne nakonec se svou prací také.
Film rozhodně stojí za shlédnutí. Myslím že si zaslouží aspon 75% a současné hodnocení neodpovídá. Větší část filmu je velmi vtipná a rozesměje. Zbytek se pak jen divíte, jak to může ve firmě fungovat (a mnohde takto skutečně funguje).

Čtěte více