Den: 24. 6. 2017

Staré dobré české filmy

Ještě jednou navážu na jeden z minulých článků. A to je schopnost pamatovat si děj, pro současného diváka. S tím souvisí i současná česká filmová tvorba. Jste schopni vyjmenovat aspoň 5 českých filmů vyrobených za posledních 5 let ? Osobně si myslím, že nejste. A kolik vysypete starých českých filmů ?
Jedním z důvodů je samozřejmě to, že filmů se na vás valí celá hromada ze všech stran. Kdo si to má pamatovat. Druhý důvod je ten, že nové české filmy jsou víceméně na úrovní vulgárně nazvaného průjmu. Ale zase, k tíži starších filmů, pamatujete si je tak dobře, protože už byly v televizi stokrát a více. Máte je zkrátka více v hlavě.

Nicméně nové filmy netřeba obhajovat. Z těch které jsem viděl a stály za pendrek je například Instalatér z Tuchlovic, Život je život, padesátka, Jak se krotí krokodýli, Vybíjená, Bony a Klid 2, Dědictví 2, Zakázané uvolnění, Martin a Venuše, Babovřesky, Kameňák, Křídla Vánoc a další. Na všechny uvedené filmy se asi dodíváte. Vyloženě katastrofy to nejsou (až na zoufalé rádobykomedie Kameňák a Babovřesky, to je skutečně odpad). Ale asi z nich druhý den nebudete vědět nic. A už si je nikdy znova nepustíte. Za posledních pět let ale vzniklo i několik kvalitních filmů, na které si vzpomínám a rád je uvidím i podruhé. Třeba Příběh kmotra, Fair Play, Kobry a užovky, Gangster Ka, Teorie Tygra, Masaryk, Lída Baarová nebo Každý milión dobrý, Učitelka. Možná je jich více, ale tyhle se mi vryly do paměti. Každý z nich stojí za shlédnutí.

Ve srovnání se starými českými filmy – osmdesátá a devadesátá léta však i tyto lepší české výtvory nestojí za nic. Takových dvacet třicet filmů znají všichni. Uvedu jen pět ať zbytečně nerozvířím vody. Pelíšky, Kolja, Slunce Seno xxx (znají všichni), Dědictví, Kamarád do deště apod. Tyto známe všichni. I když se nám nemusí úplně líbit, tak se na ně v televizi v podstatě vždycky podíváme.
Tato situace se však bude rychle měnit. Staré filmy z dob komunismu, nebo divokých devadesátek jsou pro dnešní dvacátníky jako z archivu. My si tu dobu aspoň zhruba pamatujeme, ale pro mladé to je historie. Už dávno odbytá. A tak, mladí lidé si nepamatují filmy žádné. Ti mají nové hrdiny doby. Youtubery. O nich zase někdy příště.

Čtěte více